Co mám dělat, když nevím, co mám dělat? I. – Paralyzující možnost volby

Co mám dělat? Já před policí plnou předmětů reprezentujících profese. Ilustrace.
Co mám dělat?

Jak mám naložit se svým životem?

Hmm. Tak to je to tedy pěkně těžká otázka. Babo, raď!

Hledání odpovědi na to, co vlastně v životě dělat, se mnohým jeví jako nějaký začarovaný, bludný kruh.

Jak máte něco dělat, když nevíte co, že ano?

Přímo ukázkové zacyklení.

Většina lidí se v životě, dříve či později, dostane do fáze, kdy přemýšlí nad tím, jakým směrem se má v životě ubírat. Asi každý z nás měl někdy pocit, že neví kudy kam a jak dál. V našich životech jsou přelomová období, kdy se těmito úvahami zaobíráme více než jindy. Třeba, když je nám kolem dvaceti a trochu více nebo při známé krizi středního věku, která nás většinou zastihne někde mezi třicátým a padesátým rokem života.

Hodně mladých lidí jde po střední škole na vysokou školu jenom proto, že neví, co jiného by měli dělat. A po vysoké škole se dostanou opět do stejné situace a zase neví, co mají dělat. Nemají ani tušení, kam by měli nasměrovat svůj zájem.

Paralyzující možnost volby

Dnešní generace dvacátníků má také možnost svobodné volby, jak se svým životem naložit.

Jen si to představte. Ta svoboda, těch možností… to může být pro někoho pěkně svazující a paralyzující.

Když máte v obchodě možnost výběru ze dvou marmelád, tak je volba poměrně snadná. Když je v nabídce pouze jedna marmeláda, tak nic neřešíte a prostě si ji vezmete. Ale co když je v regálu 50 druhů marmelád? Můžete zvažovat jednotlivá pro a proti u jednotlivých druhů tak dlouho, až nakonec vyčerpáni tolika možnostmi volby nezvolíte žádnou variantu a odejdete domů s prázdnou. Dokonce na to byla provedena i známá studie Sheeny Iyengar a Marka Leppera. Studie spočívala v tom, že si zákazníci mohli za zvýhodněných podmínek vybrat z různého množství marmelád. Ze zákazníků, kteří si mohli vybrat ze 6 druhů marmelád, si jich marmeládu skutečně koupilo 30%. Avšak ze zákazníků, kteří si mohli vybrat z 24 druhů marmelád, si marmeládu koupila nakonec pouze 3% zákazníků. Určitě bude záležet na prostředí a kultuře, ve kterých jste vyrůstali, ale většinou si lidé pravděpodobně spíše a snadněji vyberou, pokud mají na výběr z méně možností. Možnost výběru z mnoha možností nás může dostat do situace, že si žádnou možnost nezvolíme.  Můžeme se cítit zmateni nebo přetíženi tolika možnostmi volby. Špatné volby se můžeme obávat natolik, že si raději nezvolíme nic.

A co teprve když máme nekonečně mnoho možností, že?

Co když se vydám špatným směrem, co když zvolím špatně z těch nekonečně mnoha možností?

Co když minu tu moji pravou, jedinečnou cestu života té mojí jedinečné, skutečné a pravé vášně? Chtěl jsem přece dělat velké věci, které budou měnit svět k lepšímu.

Když nevíte, co máte v životě dělat, tak to nejlepší, co můžete udělat, je se na chvíli zastavit.

Být nějaký čas jen sami se sebou, rozjímat a nedělat vůbec nic.

Nedělat vůbec nic je samozřejmě pěkně těžké, ne-li nemožné, jak již možná víte, ale můžete se o to alespoň pokusit. Získáte tak možnost probudit a zaslechnout váš vnitřní hlas, hlas vaší intuice. K někomu bude promlouvat v náznacích tichým, skoro nesrozumitelným šepotem, někdo uslyší svůj vnitřní hlas jasně a pouze několik z vás jej uslyší přímo jako volání osudu, který je mu předurčen.

Když se na chvíli zastavíte, tak si v sobě vytvoříte prostor pro zjevení odpovědi.

Rozum vám v těchto případech příliš nepomůže. K objevení vašeho životního naplnění, vaší životní vášně, musíte naslouchat hlasu srdce, který vás povede. Existují různé metody, díky kterým získáte přístup ke své vnitřní moudrosti – intuici, k hlasu svého srdce a ke svému podvědomí, se kterým se můžete poradit. Od vizualizace přes promlouvání se svým duchovním rádcem a učitelem, silovým zvířetem až po meditaci nebo setkání s někým, kdo má dar intuitivního vhledu do vašeho potenciálu a vášně. Někdy stačí jen položit tu správnou otázku a pak už jenom poskytnout prostor pro to, aby k vám přišla odpověď.

Popis těchto různých metod by vydal na celou knihu, ale popíšu vám alespoň jedno jednoduché cvičení, které bych doporučil každému.

Stačí vám k tomu pouze tužka, papír, klidné prostředí, kde vás nebude nic rušit a maximálně hodina času, kterou si vyčleníte sami pro sebe. Připraveni? Tak nyní si položte otázku:

„Co mám v životě dělat, co mi přinese životní naplnění?“

A pak už si jenom pište pod sebe všechno, co vám v mysli naběhne. Když říkám všechno, tak tím opravdu myslím všechno. Všechny možné role, činnosti či definice toho, co byste měli dělat, byť se vám to bude zdát sebevíc bláznivé.

Mohou vám nabíhat různé životní role nebo povolání. Třeba elektrikář, učitel, pekař nebo lektor jógy.  Klidně ale můžete obdržet odpovědi typu: tatínek, který bude dál předávat své zkušenosti jiným otcům nebo ten, který přináší druhým radost a poznání, milující manžel a podobně. S některou z odpovědí budete rezonovat více s některou méně. Vytrvejte a pokračujte tak dlouho, dokud vám bude něco nabíhat a dokud nebudete mít pocit, že jste vytáhli na světlo a napsali na papír vše, co mělo být pojmenováno. Někomu toto cvičení může zabrat deset minut někomu hodinu. Mě to trvalo 45 minut a měl jsem celkem 114 vhledů.

U jedné odpovědi, nebo možná i u více odpovědí, bude vaše emoční odezva tak silná, že všechno ostatní jednoznačně přebije – tyto odpovědi si označte. U takovéto odpovědi se možná rozpláčete štěstím nebo se vám zrychlí dech, možná pocítíte mrazení po celém těle. Prostě pocítíte něco, co nebudete moci ignorovat. A to je právě ta oblast, kterou byste měli dále rozvíjet a následovat. Například moje nejsilnější momenty byly až u 101. a 111. odpovědi.

Pokud se budete ptát, jestli je to ono, tak to ještě není ono a pokračujte dále.

Možná budete i překvapeni tím, co to nakonec bude. Vůbec to totiž nemusí být něco, co jste svým rozumem původně zvažovali. Hluboko uvnitř však budete cítit, že je to ono.

A co když obdržím jen nějaké nekonkrétní jinotaje a neurčité náznaky odpovědí? I to se může stát. Například vám vyjde, že máte svým životem inspirovat druhé. Hmm, ale jak že? Na to si klidně může dát druhé kolo tohoto cvičení. Pouze si otázku upravíte na: „Jakým konkrétním způsobem mám svým životem inspirovat druhé?“

A co když se mi přesto všechno vůbec žádná odpověď nezjeví?

Co mám dělat pak, když už jsem v koncích a stále nevím kudy kam? Když jsem již hledal, rozjímal a meditoval a stále pořád nevím, co mám dělat?

Chcete znát odpověď? Tak dobře, ale nesmíte se na mě pak zlobit.

Tady je ta tajná, kouzelná odpověď na to, co dělat, když vůbec netušíte a nevíte, co máte se svým životem dělat. Začněte dělat…

cokoliv!!!

Cokoliv, k čemu máte alespoň trochu blízko a co vás alespoň trochu přitahuje.

Nejspíš si teď říkáte: Cože, to jako myslí vážně? Tak to tedy děkuju pěkně za takovou radu. Ano, myslím to vážně.

Je třeba zkoušet, objevovat, poznávat a zase opouštět vyzkoušené.

Aby někteří z nás poznali, co chtějí nebo nechtějí v životě dělat, tak toho prostě musí hodně vyzkoušet. Můžeme o tom rozjímat a teoretizovat věky, ale dokud se nevrhneme po hlavě do víru života, tak nic nezjistíme.

Když nevíte, co vlastně dělat a kde vůbec začít, tak můžete začít tím, že si vymezíte přesný opak.

Definujte si to, co dělat nechcete.

Jenom si dávejte pozor na emočně negativní vymezení, jinak si totiž přesně tohle do svého života přitáhnete. A nejlepší na tom je, že se vám to potom nejspíš začne i líbit.

Dalším krokem je zamyslet se nad tím, které typy činností, jsou vám bližší než jiné. To, k čemu přirozeně inklinujete. Při jakých činnostech se nacházíte v zóně plynutí a ztrácíte pojem o čase. Znovu oživte činnosti, na které jste se dříve těšili. Najděte si další aktivity, které mají k tomu, co vás baví, pokud možno co nejblíže. Každý z nás má také pro určité aktivity větší nebo menší předpoklady a vrozené dispozice. Vaše vlohy mohou být zjevné nebo také skryté a teprve mohou čekat na své objevení. Proto je dobré si vyzkoušet všechno možné, po čem vaše srdce jenom trochu zatouží. Jinak to nejspíš nezjistíte.

Jak jinak poznáte své skryté talenty a vášně, než že dostanou příležitost a šanci, aby se nějakým způsobem projevily?

Hrajte si, objevuje a zkoušejte. Nejlepší doba, kdy si to můžete dovolit, je právě při nebo těsně po škole. Ve 20 letech většinou ještě nemáte žádné závazky. Můžete cestovat, hledat se, experimentovat a inspirovat se ve světě, poznávat a zkoumat různé možnosti klidně i několik let. Pokud si již při škole vyzkoušíte různorodé aktivity, tak získáte alespoň nějakou základní představu o tom, co vás baví a co ne a čemu byste se chtěli nebo nechtěli, alespoň v nejbližší době, věnovat.

Vaše dvacátá léta jsou tím nejlepším obdobím ve vašem životě, kdy si můžete plnit své sny. Lepší příležitost a životní období pro experimentování už nejspíše ve vašem životě nenastane. Ne že by to později, klidně třeba v padesáti, nešlo, ale pokud máte malé děti, na krku hypotéku a závazky ve vlastní firmě nebo v zaměstnání, tak je to mnohem složitější a pro vás i vaše okolí to může být o poznání komplikovanější a bolestivější proces.

Nejlepším způsobem, jak dosáhnout svého životního naplnění, je následovat svoji vášeň.

O tom, jak to udělat, si povíme zase příště.

Diskuze

Přejít nahoru