Vazbič ze mě asi nikdy nebude, ale nepopírám, že občas se zasním a vazbičem se stanu alespoň v představách. Ostatně, ono už to samotné slůvko má něco do sebe: Vazbič není jen tak „někdo“. Příběhy plné pohybu na mojí cestě životem Vám ozřejmí, jak to se mnou a s vazbičem vlastně je.
Na počátku devadesátých let jsme se spolužáky z vysoké školy slavili Silvestra na chatě ve skalním městě. Okolní starousedlíci byli celkem družní a tak se vzájemně navštěvovali, přáli si vše nejlepší do nového roku a zároveň se na každé zastávce u souseda pořádně posilnili alkoholem. V průběhu noci naši chatu navštívil také jeden svérázný manželský pár. Muž …
Když jsem ve třetí třídě přešel na školu se zaměřením na výuku cizích jazyků (tehdy, ještě za socialismu, to byla pouze ruština a němčina), tak se právě dělal nábor do oddílu stolního tenisu. Vypadalo to zajímavě, tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Nábor i selekce uchazečů byla prováděna na tehdejší dobu přímo vědecky. Testovalo …
Nechytatelný topspin a strach z vítězství Pokračovat ve čtení »
Co dělají vaše děti ve volném čase? Jsou spíše doma, hrají si se sourozenci a s kamarády, lítají po zahradě? Nebo tráví více času chozením na kroužky a na tréninky? Nebo klikají myší přilepené na obrazovce monitoru či jezdí prsty po tabletu? Anebo to i to? Jsou děti, které mají naplánovaný celý den – ráno škola, …
Péče o děti s lehkostí V. – Děti a volný čas Pokračovat ve čtení »
Bývaly doby, kdy noční běhy na táborech nebo sportovních soustředěních byly skutečně hororovým zážitkem. Dnes by rodiče dětí organizátory za takový noční běh asi zažalovali. Žádný běh ve skupince, ale každý hezky sám, bez baterky, starty s velkým časovým odstupem. Noční běh byl většinou vyhlášený nečekaně, budíčkem po půlnoci, vytržením z hlubokého spánku. Kontrolní hlídky se vyžívaly …
Tenkrát, bylo mi kolem dvaceti let, jsem jel na kole do tělocvičny. Na zádech batoh s teniskami, volejbalovým míčem a míčem na basketbal. Sobota ráno, ve městě klid, na ulicích téměř žádný provoz. Jedu z kopce dolů a blížím se ke křižovatce. Již z dálky vidím na semaforu svítit zelenou. Nechce se mi na křižovatce zastavovat, protože nohy …
Výmyk na hrazdě Ve dvaceti jsem, pro mě tehdy tak základní a jednoduchý cvik, jako je výmyk z visu, udělal kdykoliv mě napadlo. Také jsem tehdy dost obtížně chápal, když ho někdo nebyl schopen zvládnout. O necelých dvacet let později, a dvacet kilo navíc, jsme šli s dětmi kolem lesního hřiště s hrazdou. Při pohledu na doskočnou …
Nikdy, nikdo, vždycky, každý, všichni, nechci mít nic společného, nesnáším, vadí mi, ruší mě, štve mě, nechápu …. Kouzelná slova, která většina z nás neustále dokola, jako nějaké negativní mantry, opakuje – asi jako když stále znovu a znovu roztáčíme buddhistický modlitební mlýnek. Málokdo ví, že právě těmito slovy posiluje splnění (ne)chtěného. Vesmírná zlatá rybka, …
V závěru článku o nejlepší technice, kterou je žádná technika, je zmínka o obzvláště nadaných jedincích. O lidech, kteří dokáží postavit na hlavu doposud zavedené postupy a rovnou vytvořit něco nového a originálního, aniž by předtím prošli fází osvojení si původních technik a postupů. Jednu takovou bytost mám tu možnost pozorovat při konání každý den. Je …
Běh má, jako málokterá jiná lidská aktivita, mimořádné účinky na lidský organismus i člověka jako takového. Tyto účinky jsou v mnoha směrech pozitivní, ale když se to přehání nebo nevíte, co děláte, tak mohou být i výrazně negativní – od posílení svalových dysbalancí přes únavové zlomeniny až po srdeční selhání. Prostě všeho moc škodí, přičemž …
Ze všech stran se na nás valí různé příručky o tom, jak co nejlépe a nejefektivněji dělat to či ono. Jak v něčem dosáhnout mistrovství. Málokterý návod však zmiňuje to, že tou nejvyšší dovedností a technikou, je opuštění všech naučených technik – otevření se novému a následování intuice v zóně plynutí. Je tak trochu paradoxní, že …
