Jídlo jako návyková droga
Jídlo je vlastně určitou formou těžce návykové drogy, která na sebe váže část energie, již přijímáme. Stejně jako po požití jiné drogy, zvláště pokud to přeženete, následuje i po jídle kocovina – různé problémy s trávením a vylučováním, nadýmání, pálení žáhy, nadváha a další různé zdravotní problémy způsobené dlouhodobým užíváním přemíry, často nevhodného, jídla. A samozřejmě, opět jako u každé jiné drogy, musíte očekávat, při jejím vynechání, abstinenční příznaky, se kterými jsou velmi dobře obeznámeni všichni vyznavači půstu.
Pokud bych vám řekl, že se dá žít i bez této drogy a energii přijímat i jiným způsobem, tak pokud jste si doposud nemysleli, že jsem blázen, tohle by vás jistě přesvědčilo. Radši ani nezmiňuji, že dokonce znám i lidi, co opravdu nejí.
To už je tvrdý direkt na naše běžná paradigmata o tom, co je a co není možné. Samozřejmě, ten kdo o sobě tvrdí, že nic nejí, musí být obzvlášť duševně narušený jedinec trpící bájnou lhavostí. V noci, když se nikdo nedívá, určitě vždycky vybílí ledničku. No jo, ale co když ledničku, ani nic k jídlu, doma nemá? Určitě v tom bude nějaký fígl. Možná jako náměsíčník chodí v noci nakupovat do večerky. Navíc mám podezření, že i čistou pránickou energií, se můžete přejídat. Mezi breathariány však zatím příliš tlouštíků není.
Většina lidí se přejídá ne proto, že má hlad, ale proto, že má chutě nebo nutkavou potřebu jíst. Jídlo mnohým z nás kompenzuje něco, čeho se nám nedostává – lásku, pocit bezpečí, pozornost, nadšení pro něco, životní vášeň, zájmy … nebo když pociťujeme stres. Dokonce i stres z přejídání a nadváhy lze zahánět jídlem. Naše moderní společnost, spojená s nadbytkem, si vůbec vyrobila různé zajímavé nemoci nebo poruchy spojené s příjmem potravy. Obezitou, nebo alespoň nadváhou, „trpí“ již více než dvě třetiny populace vyspělého světa. Však také žijeme v takzvané „konzumní“ společnosti.
Jedná se o nejrozšířenější civilizační „nemoc“ z blahobytu. Cože? Přejídání, že je nemoc? No ano, dokonce už i oficiálně uznaná. „Áááááách, já jsem tak strašně nemocný. Pořád musím něco jíst.“
Je tedy zřejmé, že až na výjimky (zatím o žádných nevím), bude „nemoc“ zvaná přejídání psychického původu. Lidé vědí, nebo alespoň tuší, co udělat pro to, aby zhubli, ale stejně to nedělají. Jejich psychika a rozum si vždy najdou nějaký důvod nebo omluvu, proč se zase najíst. Pak je celá hra tedy spíše o tom, jak zpočátku obelstít vaši nutkavou potřebu jíst a nepřejídat se. A hlavně si postupně osvojit úplně nový životní styl, který se stane nedílnou součástí vašeho každodenního života. Jinak bude vaše úsilí zhubnout pouze opakující se marnou a frustrující snahou.
A teď vám svěřím jedno velké tajemství, které, doufejme, nebude další příčinou vaší deprese a zároveň dalším podnětem k přejídání se ze zoufalství. Dokud totiž nebudete ve svém životě prožívat skutečné naplnění, budete mít stále tendenci se vracet ke svému starému (zlo)zvyku přejídání se.
Přeplňování břicha (rusky života – to je zajímavé že?) nahrazuje naši nenaplněnost v životě, ať už se to týká kterékoliv oblasti – vztahů, lásky, potřeby doteku, práce, zájmů, seberealizace, …
Nejdříve se tedy zkuste zamyslet nad tím, co vám jídlo nahrazuje a zkuste to postupně začlenit do svého života. Bez tohoto kroku jsou ty ostatní víceméně zbytečné a jsou pouze spolehlivou cestou vedoucí k jojo efektu – zázračné houpačce, díky které se vaše nadváha vyhoupne ještě výše, než byla před započetím vašeho neuváženého pokusu zhubnout.
Naleznete-li naplnění ve svém životě, tak zhubnutí se „uděje“ jaksi samo. Už prostě nebudete mít potřebu se přejídat. Není to tedy žádná věda. Chcete-li přesto ještě nějaké tipy, jak postupně a přitom „nenápadně“ snížit předimenzované dávky svého jídla, tak vás s nimi také časem seznámím.
A co když mám nadváhu a přesto se ve svém těle cítím dobře? Co potom? Potom je všechno v nejlepším pořádku. Nedělejte si násilí jenom proto, že by se s nadváhou údajně něco mělo, či nemělo, dělat. Být spokojený a šťastný ve svém těle je vlastně ideální stav, ke kterému bychom všichni měli směřovat, a ve kterém je obsažena ta skutečně pravá lehkost.
